Blog o jednom životě

  První, co musím napsat, je to, že jsem překvapená, a to velice příjemně. Knihu jsem si objednala z nakladatelství Metafora, kterému zároveň děkuji za výtisk. Přišla mi včera odpoledne. Těšila jsem se a zároveň jsem byla zvědavá. Jediné, co jsem znala, byl název knihy a stručný nástin děje. Když už jsem ji konečně držela v ruce, tak jsem byla maličko zaskočená její útlostí a velikostí. Přesto jsem se její míry ihned oblíbila, z ženské praktičnosti – je výborně skladná a lehoučká, tak akorát do kabelky.

  Prokletí ohně, dílo s nádechem romantiky a historie od mladé autorky píšící na volné noze. Martina Wolfová vystudovala historii a muzeologii na Slezské univerzitě a v tomto kousku je to opravdu znát. Do prvních stran jsem se pouštěla s patřičným nadhledem a možná byly na místě i nějaké obavy. Ty se však hned po prvních pár stránkách rychle rozplynuly. Nemilosrdně jsem byla vtažena do děje. Autorčin jasný a stručný styl mě prostě dostal. Seznamujeme se s Corou, dívkou, vlastně už paní, která prožívá neúnosné chvíle domácího násilí. Její manžel je evidentně rozdvojená osoba, která skrývá toho nejnebezpečnějšího tyrana. Už v první kapitole jsem se ho bála stejně jako hlavní hrdinka. Martina zde výborně popisuje emoce, které procházejí nejen Corou, ale i Stuartem, jejím manželem. Strach, úzkost, poníženost slabě oponuje nadřazenosti, zuřivosti a pomstychtivosti. Autorčin popisný styl je na úvodních stránkách skvěle propracován. Než se nadějete, tak se Vás kniha zmocní a pustí až na poslední stránce.

  Cora sbírá veškerou svou sílu a utíká od manžela pryč. Vrací se zpět do rodného městečka Helmsley, kde na ní čeká její ovdovělý otec, přítelkyně Molly a spoustu dalších známých tváří, které díky Stuartovi ztratila a nebylo jí umožněno se s nimi jakkoliv stýkat.

  Útulný domov a bezpečná náruč otce udělají své a Cora se rozhodne zůstat. Zůstává v ní pouze strach. Jejího bezcitného manžela opouští nejen ona, ale i my, čtenáři. Avšak ještě mu není konec. Nečekaně se vrátí a bude si chtít vydobýt svá „práva manžela“.

  Po příjezdu do rodné domoviny se Coře začínají otvírají nové zážitky a vzpomínky. Začíná mít vize, živé sugestivní výjevy z dávného středověku, které ji dostávají do znekopojivého stavu. Možná maličko chaotické, přesto v závěru naprosto jednoznačné výjevy vypadají skoro až děsivě a reálně. Autorka zde popisuje vše do naprostého detailu. Občas jsem měla sto chutí jít se podívat, jestli to tak opravdu bylo a nebo je to smyšlené. Stejně jako Cora jsem hledala souvislosti, zkoušela odhalovat pravdu a najít kousky skládanky neznámé Christabel a sira Roberta. Kladla jsem si otázky, jak to asi souvisí s popisovaným dějem, Corou a vlastně celou její rodinou. Do popředí se dostává i starý přítel William, který byl její velkou láskou, kterou kvůli studiu opustila. V tu chvíli jsem měla pocit, že už mi je jasný celý zbytek příběhu, ale spletla jsem se. Nečekala jsem takovou promyšlenou zamotanost. Najednou se začalo dít věcí dohromady, které mě nutily číst dál a dál. Rozplétala se tajemství, která znala jen hrstka vyvolených. Cora zjišťuje, že i ty osoby, které si myslí, že zná nejlépe ze všech, skrývají svá tajemství.  Děsivé prokletí, které se táhne z generace na generaci nenechá nikoho chladným a dodává nám pocit, že oheň je mocný pán a zároveň záludný nepřítel.

  Báječné na této knize je to, což musím autorce pochválit, že dokázala přiblížit myšlení a jednání všech hlavních postav. Z prvního pohledu to vypadá, že skákala od jednoho k druhému, ale není tomu tak. Skvěle se to do příběhu hodilo, možná mu to dalo punc jedinečnosti a originality. V jednu chvíli prožíváme a objevujeme záhady týkající se Cory, na druhé straně se něco dozvídáme o Williamovi, je nám dovoleno nahlédnout i do historických příběhů, do vizí, do pocitů Christabel, sira Roberta i zákeřného Bruce, přibližujeme se k životu George, otce Cory a v jednu chvíli zjišťujeme, jak je schopen zuřit Stuart.

  Musím říct, že rozmotání příběhů mě potěšilo a strhující závěr mě skoro až nutil podívat se na poslední stránku, jestli to dopadne tak, jak bych chtěla a nebo naopak.

  Prostě, jednoduše a shrnutě řečeno – velice vydařené dílo!

  Jsem teprve začátečnicí ve čtení fantasy děl a ani jsem nečetla jedinou knihu od Barbary Erskinové, přesto mohu říci, že dílo zaujme nejednoho člověka, ať už ve věku teenagera nebo dospělého čtenáře.