Rouhání? Asia Bibi
Jak začít? Takových myšlenek se mi honí hlavou. Pokusím se uchopit ty správné a přiblížit Vám knihu s názvem Rouhání? od křesťanské ženy žijící v Pakistánu.
Případů týraných žen se na pultech v poslední době objevuje víc a víc. Sorta čtenářů je hodně. Všichni se chtějí dozvědět více o tom, co se děje „za zdí“, co je pro někoho normální stav a pro někoho absolutní tabu.
I já jsem těch několik knih s podobným tématem přečetla, ale nikdy jsem to cíleně nevyhledávala. Přeci jen depresivní a dech beroucí stránky nejsou vhodné pro každého a ne každý se s tím dokáže smířit. Vy jako čtenáři máte možnost knihu zavřít a odložit, ale ti jež se příběh týká tu možnost bohužel nemají.
Kniha Rouhání? se ke mně dostala díky recenzi. Popravdě jsem byla hodně překvapená její tloušťkou. Málo stránek zato příběh tak silný, že to čtenáři nahrazuje jinak.
Představte si, že patříte ke křesťanské rodině, která žije v Pákistánu. V zemi zapřísáhlých muslimů. Z toho vyplývá, že jste tam jako černá ovce či jako trn v oku všech lidí kolem Vás. Přesto jste plni odhodlání, lásky a důvěry a snažíte se nevybočovat z řady, dělat vše poctivě a žít si svůj vlastní život. Matně tušíte, že se na Vás dívají skrze prsty a snaží si najít příležitost, jak Vás znemožnit a nebo nějak potupit. Máte velkou rodinu čítající milujícího manžela a kopu dětí. Naštěstí jste si v průběhu života našli přátelé, kteří s Vámi prožívají radosti a dodávají Vám jistou dávku energie a opory.
Jelikož patříte mezi chudé, snažíte si vydělávat na poli, kde sbíráte plody. Žijete v zemi, kde teplota kolem 45 stupňů není nijak nenormální. Musíte se proto halit do látek, aby se Vám nespálila kůže.
Jeden den, 14. června 2009, se Vám stane osudným. Pro přivýdělek jdete pracovat na pole. 250 rupií na obživu Vás ženou vpřed. Ze sbírání Vás bolí záda, ale to překonáte. Přesto žízeň je silnější než Vy. Odskočíte si k nedaleké studni, kde si vezmete plecháček, naberete si vodu a žíznivě se napijete. A v tuto chvíli to začíná. Právě jste se rouhali. Napili jste se vody muslimů a tím jste ji znesvětili. Nikdo se z ní již nemůže napít. Ve všech to vře a všichni dávají najevo svůj nesouhlas. Jste označeni za zrádce, za ty, co haní Proroka nejvyššího a patří Vám jen a pouze smrt.
Příběh, který otřásá světem. Asia Bibi je odtržena od své rodiny ze dne na den, z hodiny na hodinu. Je vláčena ulicí, zkopána, zbita a potupena. Odvezena do věznice, kde jí společnost dělá pouze moucha. Žena, která nemá žádné vzdělání, neumí číst ani psát. Jediné, co ji zbývá, je modlit se k Bohu a věřit, že se jí dostane odpuštění a bude propuštěna. Cela její rodina je stíhána, musí se skrývat, aby nebyla zabita. Nikomu se nedá věřit, ani strážníkům, kteří dodávají stravu. Všichni v zemi si přejí její smrt. Tento případ se dostává až k těm nejvyšším, kteří se za ní postaví a stojí je to život.
Pro záchranu života byste v tuto chvíli i Vy udělali cokoliv. Klidně i napsali knihu a svůj příběh vyslali do světa s žádostí o pomoc. Proto vzniká toto dílo, které je psáno formou prolínání vzpomínek z minulého a reálného života ve věznici. Čtenáři je dovoleno nahlédnout do osudů jiných žen, které byli v této zemi též odsouzeni k smrti za rouhání, za nevěru či za jinou nelibost.
Knihu jsem nečetla jako jiné předchozí tak, že bych ji zhltla. Příběh na mě zapůsobil a donutil k přemýšlení. Tam kde se narodíme si nevybíráme. Musíme se s tím naučit žít a přijmout to. Osud nás nutí k nepředvídatelným činům, které nám hází klacky pod nohy. Je na nás, jak to přijmeme, jestli budeme bojovat, a nebo se budeme utápět v depresích a neštěstí.
V tomto případě se seznamujeme s kulturou, kde žena je nic. Nic, co je možné při nepřízni a nesouhlasu polít kyselinou, znásilňovat, bít či jinak označovat.
Při čtení a doutnající zlosti, která se ve mně nacházela jsem si vzpomněla na přísloví, které k tomuto příběhu sedí asi nejvíce.
„ Ten, kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde.“
Za záchranu matky pěti dětí bojuje ve světe řada vlivných osobností včetně papeže.
Vytěžek z prodeje této knihy bude věnován dětem a manželovi, kteří se musí skrývat. Část výtěžku připadne také na úhradu právníkům, kteří ženu obhajují.
A ještě jeden pěkný citát, který patří nakonec.
"Kdo nedělá nic pro druhé, nedělá nic pro sebe."
Johann Wolfgang von Goethe