Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zlodějka knih - Markus Zusak

Pro Markuse Zusaka je Zlodějka knih pátou knihou, pro mě je to od tohoto autora kniha druhá. S naprostou jistotou se mohu odvážit říci, že u obou případů jde o skvostné příběhy, které nenechají ani jednoho čtenáře na pochybách, že sáhl po kvalitní knize s originálním příběhem.

147801_big.jpg

  Pro navození atmosféry a uvedení do děje jsem Vám vybrala dvě ukázky, které jsou v příběhu stěžejní.

DROBNÁ INFORMACE

Zemřete.

Co nejupřímněji se snažím stavět se k téhle věci bezstarostně, přestože většině lidí cosi brání mi uvěřit, nehledě na moje protesty. Prosím Vás, věřte mi. Já doopravdy dokážu být bezstarostná. Dokážu být přátelská. Příjemná. Přívětivá. A to jsme jen u P. Ale nechtějte po mně, abych byla hodná. Být hodná, to není moje parketa.

 

Ve sněhu se usadilo cosi černého a hranatého. Viděla to jen dívka. Sehnula se a zvedla to a svírala to pevně v prstech. Na knížce byl stříbrný nápis.

HROBAŘOVA RUKOVĚŤ

Dvanáct kroků k úspěchu v hrobařství.

Vydal Bavorský pohřebnický svaz.

Zlodějka knih poprvé udeřila – počátek zářné kariéry.

 

 

  Obálka. 526 stran. Kladné recenze To jsou první tři věci, které mě před přečtením na této knize zaujaly. Když jsem dočetla Posla, Zusakovu prvotinu, byla jsem hodně nadšená. Trochu skepticky jsem se tedy pouštěla do Zlodějky knih. Skepsi jsem však po několika stranách odhodila a nechala jsem se vpustit do dalšího nového příběhu a života.

  Hlavní hrdinkou, vypravěčkou je Smrt. Nemilosrdná, nečekaná, v tomto případě pro mnoho lidí vysvobozením.

  Upřimně řečeno, takhle silný příběh, který jsem měla tu čest číst, jsem nečekala. Ze začátku jsem byla maličko zklamaná, neboť jsem tuto knihu do rukou brala s úplně jinou představou. Čekala jsem příběh více naplněný zlodějstvím, více zaměřený na knihy a hlavně s jiným podtextem. Ikdyž v anotaci Vás na to autor připravuje, stejně jsem si to nepřipouštěla.

  Maličko mě zaskočilo to, že kniha není vyprávěná zlodějkou, ale Smrtí. Trvalo mi chvíli, než jsem si na to zvykla. Jiný styl vyprávění udal příběhu svůj rozměr, drsný, přesto jemný, tmavý přesto světlý. Před několika dny jsem napsala článek o tom, že mi v příbězích chybí něco za hranicí slov, vět…něco, co tam není a vy byste to tam mít chtěli, více informací, které by ulevily Vaší fantazii. Tento příběh to vše má. Mé překvapení se nedalo skrýt, když jsem to zjistila. Jaký paradox.

  Zlodějku knih – Liesel si zamilujete. Mladé děvče, kterého se ujímá rodina Hubermannových. Pěstouni žijí v chudé čtvrti zvané Himmelstrasse. Nebeská ulice v českém překladu. Říkáte si, tam se zlo neodváží vkročit. Omyly jsou součástí života. Přesto tam své útočiště v tmavém sklepě Hubermannovic domu najde Max – boxer a Žid v jednom.

 Jak každý z nás ví, židovská tématika měla v druhé světové válce nemilosrdný průběh. Tak tomu bylo i v celém příběhu, který mě zasáhl víc, než bych čekala. Musím přiznat, že mi občas slova splývala v slzách, které ve mně vyvolával život lidí, kteří si tím vším museli projít a někteří za to platili své životní daně.

  I Liesel svoji skrýš našla. Našla ho v podobě slov. V podobě knih, které kradla. Pomocí svého táty – Hanse Hubermanna se naučila číst, bojovat s příběhy na stranách knih, s příběhy reálnými. Skrýš, která ji zachránila život před nevědomostí a krutostí. Jak to opravdu bylo a jak vše dopadlo?

Takových příběhů má v sobě kniha i já ukrytých spoustu. Ráda bych Vám je všechny přiblížila, ale to by pak už nebyl ten správný motivační popud si tuto knihu vzít do rukou a začíst se.

Zkuste to i Vy se Zlodějkou knih a její přítelkyní, Smrtí.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

Mail list



Archiv

Kalendář
<< červenec >>
<< 2022 >>
Po Út St Čt So Ne
        1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31


Statistiky

Online: 1
Celkem: 202349
Měsíc: 681
Den: 36